středa 15. března 2017

POSLEDNÍ

SHOW UŽ SKONČILA, ALE ONA TO NEVÍ..

Začalo to jako televizní show, nazvaná příznačně Ve tmě. Dvanáct účastníků vysadili v hlubokých lesích a vystavili podmínkám, kterí měly prověřit jejich sílu, odolnost, vytrvalost. Izolovaní od vnějšího světa netuší, že v něm mezitím došlo k něčemu strašlivému. Jakékoli projevy zkázy chápou coby součást hry, zinscenovanou zkoušku. Všude je přece sledují kamery, odposlouchávají mikrofony. Alespoň tak tomu všichni věří, včetně mladé ženy Zoo, jedné z favoritek soutěže. Zoo chce obstát, tvrdošíjně jde za svým cílem. Ale realita se děsivě a nenávratně změnila. Tady už nejde o vítězství, ale o přežití.. a nejen její.

Březen! Pro mě POSLEDNÍ měsíc coby dítě (avšak jen podle papírů), takže mi zase někdo udělal radost a obdařil mě knihami. (díky mami!) Pevně doufám, že toho bude víc, nechci být hamižná, ale knížek není nikdy dost. Hmm, dává se 18 růží, co třeba 18 knih? Hahha, to by byla paráda!

Poslední dobou jsem se věnovala převážně románům a nějak ve mně vzrostla chuť pustit se do celkem jiného knižního odvaru. Vyhrál to Psychothriller.
První, naprosto neodolatelná věc, obal. Ano, nemělo by se soudit podle obalu, ale jen se na to podívejte. Mezi hlavní faktory, které mě přesvědčily patřil věcný styl psaní. Osobitý a rozhodně není nudný. A druhým, největším - u mě známá a milovaná psychologie.

A teď k samotnému příběhu! 
Všechno začíná na pracovišti střihače. Postupně vám představí soutěžící, přesně tak, jak působí na něj. Řekne vám pár okolností, představí režiséra a ukončí kapitolu. Následující kapitola vás přemístí úplně na jiné místo a v jiném čase. Jedna z věcí, co mě na knížce bavila byla právě schopnost autorky hrát si s časem aniž by jste se do toho zamotali. Je to taková střídačka, jedna kapitila přítomnost, další minulost a vysvětlení přítomnosti.
Minulosti, tedy vysvětlení jste součástí, jste u toho. Děj je však prokládaný informacemi, co uvidí diváci v televizi a jak na to budou reagovat nebo co bude ze show úplně vystřiženo. Autorka krásně zdůrazňuje, jak si s námi televizní štáb dokážě hrát a pravou mentalitu lidí.
Občas vás na konci kapitoly čeká překvápko v podobě komentářů lidí na internetu, týkající se právě show. Autorce se celá ta psychologie a manipulace neskutečně povedla a kolikrát jsem opravdu zírala.
Jakmile jsem se konečně dostala trochu do děje a začala chápat i samotnou show, trošku jsem se vyděsila, že to bude napodobenina Hunger Games, autorka mě však přesvědčila o opaku!
Ona sama se také zúčastnila dvoutýdenního kurzu pro přežítí, takže počiny soutěžících v podobě hledání stop, stahování zvířat z kůže, vyrábění přístřešků a pastí jsou opravdu rozvedené a do podrobna.
Můžete zvracet, můžete se bát nebo nechápat, rozhodně se ale nebudete nudit.
Hra je rozjetá, každý jde svou cestou,(nebo ne?) Celý příběh se Zoo svěřuje se svými myšlenkami, neskutečné odhodlání, překonání hranic. Jedinou větu vyslovit a mohla by být ušetřena, být zpět se svým milovaným manželem a slíbeným chrtem. (nebo ne?)
Ostatní soutěžící jsou na tom podobně, budete součástí naprostých spadnutí na hranici jejich možností. Bude to tak živé a opravdové. Smekám před autorkou.
Na své samostatné cestě, kdy je vděčná za letadlo letící vzduchem, jakožto důkaz existence i jiných lidí potkává malého chlapce, naléhajícího, že zůstane s ní. Zoo usoudí, že je to jen další kameraman, jen skrytý. Přeci měl od začátku každý soutěžící svého kameremana, postupně však odešli. Nejspíše už štáb nebavily jen záběry z kamer ukrytých kamer, tak to udělali takhle. Pěkné.
Brennan celou cestu žvaní o nějaké epidemii, zemřela mu maminka.. jak ubohý trik, myslí si Zoo.
Jenže.. Co když je to opravdu tak? Je to pravda? A co je vůbec realita?
Na tuto otázku znáte odpověď dříve než Zoo a to jen tím, že si příběh spojíte právě s větou na obalu, show skončila, ale ona to neví.
Jedna z mála věcí, která mě mrzela, jelikož dozvědět se vše se Zoo by byl rozhodně lepší rozstřel, ale i tak nebudete ochuzeni o ten požitek bezmoci a zlomení.

Souhrn v bodech 
 + styl písma
 + nápadité představení
 + úroveň psychologie
 + hraní si s časem
 + styl pohledu (střihač, štáb)
 - odhalení pro čtenáře až moc brzy

Za mě tedy jednosnačně spokojenost a jelikož POSLEDNÍ byla autorčina prvotina, doufám, že už chystá další knihu!

Autorka

 Alexandra Oliva se narodila a vyrostla v malém městečku v Adirondackém pohoří v severovýchodní části státu New York. Absolvovala bakalářské studium historické na Yaleově univerzitě a magisterské studium oboru tvůrčí psaní na newyorské The New School. Žije s manželem v regionu Pacific Northwest. Román Poslední je její prvotinou. Běhěm jeho psaní se zůčastnila dvoutýdenního kurzu Boulder Outdoor Survival School, prestižní školy výcviku pro přežití.
Více o autorce na www.alexandraoliva.com


MOJE HODNOCENÍ 99%
Autor : Alexandra Oliva
Originální název : The Last One
Rok vydání :2016
Počet stran : 300
Nakladatelství / Překlad : Ballantine Books / Lenka Faltejsková 
Žánr : Psychothriller

*Psala : Terka 

4 komentáře:

  1. Výborná recenze :) Knížka mě zaujala už podle anotace a plánuji se do ní pustit, tak mám radost, že se ti líbila :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji vřele. 😄
      Tak doufám, ze se tobě bude líbit při nejmenším jako mně! 🙈

      Vymazat
  2. Dle anotace je výborná,ale trochu mi to pripomina Hunger Games, soutez, realita atd. Ale určitě ji přečtu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, Hunger Games jsem nečetla, takže porovnat to úplně nemůžu. Viděla jsem pouze film a jako celek mi to podobné nepřišlo. Místy možná, co se týká te soutěže, ale i účel samotných soutěží je rozdílný a jde čistě o jiný příběh.
      Ostatně, co si budeme povídat, každá knížka, kde v ději bude boj o preziti nám v této době bude připomínat Hunger Games. 😂

      Vymazat

Děkujeme, že jste si našli čas nám napsat vzkaz !

Pravidelní čtenáři

Návštěvnost

Kontakt

Pokud máte zájem o nějakou spolupráci či nějaký dotaz, neváhejte nás kontaktovat na mailu alifewithbooks2@gmail.com.
Děkujeme !
Nahoru