Viktorka chce někomu sdělit svůj příběh, všechno, co prožila běhěm jednoho roku. Je poprvé zamilovaná a zranitelná, má trápení, pochybnosti, pocity a osamělosti a tužby - své chiméry. Ale i proto dokáže být upřímná k sobě a vnímavá a otevřená v nějšímu světu,
A tak se rozhodne, že napíše svůj román.

Možná někomu to, co si právě přečetl bude připadat "nekvalitně"? Člověk úplně v první chvíli neví, co od toho může čekat, ale povím vám, otevřete a čtěte!
Zdání klame a já byla neskutečně překvapená. Jelikož jsem si knížku nevybrala já, tak to, co se skrývá mezi řádky mi bylo tajemstvím.

Knížka má nějakých 120 stránek a nemůžete očekávat, že to je čtení na několik dní, ale hodin určitě. Určitě by se příjemně četla například ve vlaku na delší cestě, možná i autobus. Já jsem si udělala vodu s citronem a s nadšením se pustila do čtení.

Přiznám se a budu upřímná. Stále hledám samu sebe, ano, v osmnácti letech. Nevím, jestli je to v pořádku nebo ne, ale prostě to tak je. Někdy přemýšlím moc, někdy málo. Nad vším kolem mě. A co maličkosti? Člověk by řekla, že možná nejsou podstatné, ale podle mě nejpodstatnější. Jedna maličkost vám dokáže zlepšít den, náladu i pocit. Jen si to představte, jdete po městě a usměje se na vás žena, která prochází kolem. Milé gesto, ne? Nebo když vylezete po celodenní práci či učení z budovy, nedechnete se čerstvého vzduchu a svítí sluníčko.
Každá jedna maličkost je hrozně důležita. Vážit si jich je důležité, bez nich si totiž pořádně nevážíte něčeho většího, jestli vůbec něco takového je. Nejsem žádný odborník, ale cítím to tak. Je důležité  vnímat a i když nám přijde den, situace nebo všechno na prd, vím, že je to těžké, ale vnímejte svět kolem sebe. Buďte rádi za to, že ráno vstanete, otevřete oči a dáte si oblíbené latte.
Za dobré pocity i špatné, protože ty z nás také dělají to, co vlastně jsme. A buďme sami sebou, protože nikdo takový na světě už není a přesně to je ta unikátnost v každém z nás. Nikdo není zbytečný.

Mia flor nemá nějak zvlášť zajímavý příběh, ale to, jakým způsobem je podán a to všechno kolem ho dělá zajímavým. Šestnáctiletá Viktorka si mě naprosto získala svým myšlením, upřímností a obyčejností. Jak vnímá každičký jeden den, lidi kolem sebe a celý svět. Přesně to, na co poukazuji o pár řádků výše.
V této knížce opravdu nečekejte ztrhující příběh, ale možná menší uvědomění?
Viktorka vás dostane do svého života, poznávání nových pocitů, sladké a zárověň hořké drápky lásky i rodinných vztahů.

Pokud vás zajímá skvělá úvaha o životě, zasazená do příjemně něžného příběhu, tohle je rozhodně nejlepší volba.
Nu což, to je ode mne asi vše a budu se těšit přístě.
Mějte se senzačně!


MOJE HODNOCENÍ 99%
Autor : Ivana Peroutková 
Originální název : Mia flor
Rok vydání : 2013
Počet stran : 126
Nakladatelství / Překlad : Albatros 
Žánr : Román

 *Psala : Terka